Martin Malý byl je prima chlap, ačkoliv programátor. Často je zmiňován v mém vzpomínání a tak Vám zde dám píseň, která byla věnována pouze jemu! Myslím, že výstižné a trefné! Mimo jiné bych jsem dal hudbu, ale když jsme mu zpívali, tak nás nikdo nenahrával a to co nazpíval a nahrál kamarád už bohužel nemám, takže snad někdy v budoucnu...
Ve zvonkovém království koluje báje, legenda, či snad pravdivá historka o lese, jenž se jmenuje Lužánek. Je to les, jako kterýkoliv jiný jehličnatý lesík v okolí. Smrky, borovice a i nějaké jedle vítají pocestné, milence i babky kořenářky svými krásnými větvemi. Hříbky si hrají s houbaři na schovávanou. Na děti potom volají borůvky a ostružiny. Inu typický krásný les. Jenže, proč sem milenci pod jedle nechodí? Proč se babka kořenářka spokojí s tím, co roste v jiných lesech? Proč děti se celý den borůvkama necpou? To je opředeno tajemnou sítí spletitých „náhod“
Po tom, co vyprávíme jeden vtip za druhým, který už mezi sebou stejně známe jsme se rozhodli ušetřit čas očíslováním vtipů. Někdo řekne číslo a my se smějeme... Zde je seznam, který se bude neustále rozrůstat.
Po včerejším příspěvku jsem přišel na něco zajimavého... Jsem hodný, milý a lidi stojí zamnou... zatím... Vnuklo mi to už pár let zapomeutý nápad... Druhé tetování...
